General Fault

Dnes jsem byl na poradě řídících funkcionářů ICT resortu, které předsedal můj generál. Charismatický a vzdělaný pán, možná bych mu vyčetl trošku blahosklonné “padrinovské” manýry, ale tomu se člověk v jeho pozici asi nevyhne. B.G.B. jo obávaný pro své otázky – kterými dovede vyvést z rovnováhy leckterého prezentujícího. Dnes se ptal přednášejícího šefa bezpečnosti, proč by se mělo řešit zabezpečení notebooků zpracovávajících normální, neutajované informace, když jejich ztráta nebo zcizení není nijak penalizováno. Chudák prezentující se nedokázal vymanit z technické dimenze a ani celé kolkovium pánů šéfů nedokázalo najít nějaký argument. To nechápu – když pracujete na notebooku, ukradnou vám ho a stáhnou vaše data nebo vám někdo přes wifi exploitne windows, dokážete snadno poznat, jaká škoda nastane. Kolik vaší práce přijde vniveč, jak nebudete moct využít notebook na jednání, na které jste si brali notebook, nebo kolik času budete muset strávit reinstalací.
Mno, pánové na to odpovědět nedokázali, nakonec došlo i na “mladýho nadporučíka” a generál byl jakž takž spokojen.
Proč o tom mluvím ? Protože se mi zdá, že je něco špatně, když nějaký šéf jen opakuje technické obezličky o klíčích, tokenech, dělení disku a nedokáže dohlédnout na účel, přínos a náklady. Ve mě to vzbuzuje dojem, že vlastně neví ani, co obhajuje – že jen opakuje popis technologie, o které mu někdo řekl, že je správná.
Otázky B.G.B. vážně nejsou od věci, jsem rád, že se ptá. Mrzí mě ale, že mu nejvyšší manageři nejsou schopni odpovědět.